Hrozí alternativním fondům dle § 15 ZISIF zánik?


18.03.2022

V dnešním článku se podíváme na to, co to jsou alternativní fondy, jakým podléhají pravidlům, jak jsou omezená a co z upozornění ČNB lze vyčíst.

Česká národní banka (ČNB) na začátku ledna 2022 vydala „Upozornění na časté nedostatky při výkonu činnosti“, ze kterého plynou nejčastější nedostatky, které ČNB zaznamenala na základě šetření, které se týkalo dodržování zákonných povinností osob provádějících správu srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a fondech („ZISIF“). V dnešním článku se podíváme na to, co to jsou alternativní fondy, jakým podléhají pravidlům, jak jsou omezená a co z upozornění ČNB lze vyčíst.

Alternativní fondy coby správa majetku menších skupin

Správce podle § 15 ZISIF (také tzv. alternativní fond) vznikl za účelem správy majetku menších a uzavřených skupin osob. Zákonná regulace umožňuje vznik těchto tzv. minifondů, které kolektivně spravují majetek investorů na základě investiční strategie. Správce podle § 15 ZISIF může každopádně spravovat majetek max. 20 osob nebo tzv. kvalifikovaných investorů.

Kvalifikovaným investorem se rozumí osoba, která má dostatečné zkušenosti a znalosti v oblasti investic, potvrdí, že si je vědoma rizika spojeného s daným typem investice, a zároveň investuje určitý finanční obnos (ekvivalent 125 000 EUR). Správce podle § 15 ZISIF je oprávněn limit u kvalifikovaného investora snížit, a to zajištěním provedení tzv. testu vhodnosti. Jeho provedení je možné zajistit výhradně prostřednictvím licencovaného obchodníka s cennými papíry či investiční společností. Subjekt provádějící test vhodnosti může navíc test provést jedině v souvislosti s poskytnutím investiční služby.

Povinnost registrace a pravidelného reportingu

Na alternativní fond dle § 15 ZISIF nejsou kladeny zákonem žádná přísná omezení ani pravidla, minimální velikost fondu ani minimální investice nejsou nijak stanoveny. Náklady na založení a průběžné náklady jsou taktéž v porovnání např. s fondem kvalifikovaných investorů nižší, z tohoto důvodu zájem o alternativní fondy vzrůstá.

ZISIF ukládá správci dle § 15 povinnost registrace a povinnost pravidelného reportingu České národní bance. ČNB nicméně nijak neověřuje správnost údajů zaslaných pro registraci ve veřejném seznamu. Stejně tak samotná činnost správce nebo jeho investiční strategie nepodléhá žádnému schválení ani výraznějšímu přezkumu ze strany České národní banky. Data poskytnutá správcem v rámci pravidelného reportingu ČNB zpracovává výhradně za účelem formálního posouzení, zda se objem spravovaného majetku neblíží hodnotě, která by vyžadovala získání licence k obhospodařování investičních fondů podle ZISIF (100 milionů eur nebo 500 milionů eur za určitých podmínek).

Správci dle § 15 ZISIF tudíž sice podléhají povinné registraci České národní banky, nicméně nikoliv jejímu dohledu. Tento typ správce je tedy oprávněn fungovat zcela bez licence České národní banky či jiného obdobného povolení a jeho činnost v oblasti správy cizího majetku není Českou národní bankou nijak dohlížena ani dozorována. Každý potenciální investor by měl mít tudíž na paměti, že z důvodu absence jakéhokoliv dohledu a minimálních povinností, které jsou na správce kladeny, se může jednat o rizikovější investici.

Někteří správci podle § 15 ZISIF se za účelem zvýšení své věrohodnosti snaží odkazovat právě na výše zmíněnou povinnou registraci u České národní banky nebo na zasílání pravidelných reportingů. ČNB proto ve svém prohlášení upozorňuje, že správce § 15 ZISIF není oprávněn uvádět údaj o tom, že podléhá dohledu České národní banky, a to ani ve formě jiných údajů, které by vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž je údaj zveřejněn či jinak komunikován, mohly vést k závěru, že Česká národní banka nad daným subjekt dohled vykonává. Správce dle § 15 ZISIF je zároveň povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a internetových stránkách uvádět údaj, že dohledu České národní banky nepodléhá. Tato informace musí být uvedena na viditelném místě a bez jakýchkoliv doprovodných informací. Správce dle § 15 ZISIF nebo osoba, která investice do takového fondu nabízí, by měla navíc na skutečnosti, že správce dohledu České národní banky nepodléhá, při nabízení investic potenciální investory vždy výslovně upozornit, aby investor nemohl mylně předpokládat opak.

Správce dle § 15 ZISIF také není oprávněn používat označení „investiční fond“ ani „investiční společnost“ v případě, že nesplňuje podmínky pro užití těchto označení. V opačném případě by opět docházelo ke klamání investorů.

Alternativní fondy nesmí nabízet investice široké veřejnosti

Česká národní banka dále předkládá, že správce podle § 15 ZISIF není oprávněn nabízet investice prostřednictvím svých webových stránek v případě, že na nich není jasně uvedeno, že nabídka je určena pouze kvalifikovaným investorům. Toto plyne z povinnosti správce dle § 15 ZISIF nenabízet či neposkytovat služby, které souvisí se správou majetku více jak skupině 20 osob, kteří zároveň nejsou kvalifikovaní investoři. Takové služby pak není možné veřejnosti nabízet ani prostřednictvím webových stránek, aniž by byla tato nabídka omezena právě na kvalifikované investory. V případě, že Česká národní banka identifikuje veřejné nabízení při incidenční kontrole, může správci udělit finanční sankci či také může přistoupit k výmazu ze seznamu správců. K odhalení pochybení dochází spíše ojediněle, z toho důvodu se v odborných kruzích vedou diskuze o zpřísnění úpravy týkající se správců dle § 15 ZISIF.

KID dokument pro každého kvalifikovaného investora

Česká národní banka dále potvrdila povinnost vypracovat a předložit kvalifikovaným investorům sdělení klíčových informací (tzv. Key Information Document neboli „KID“) vyplývající z nařízení EU 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou („nařízení PRIIPs“). Tato povinnost se mj. týká většiny správců dle § 15 ZISIF. Podle nařízení PRIIPs je správce, resp. dle terminologie nařízení PRIIPs tvůrce produktů, mezi jejichž investory patří retailoví investoři, povinen vypracovat a předložit klientům (retailovým investorům) před uzavřením smlouvy tzv. KID.

Definice retailových investorů je pak obsažena přímo v nařízení PRIIPs a zjednodušeně řečeno se jedná o takového zákazníka, který není profesionálním zákazníkem (viz § 2a a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Definice se zde lehce prolínají, a i kvalifikovaný investor tedy může být retailovým investorem ve smyslu nařízení PRIIPs (v případě, že není profesionálním zákazníkem).

Správce je tudíž povinen KID vypracovat, uveřejnit jej pro každý produkt s investiční složkou, a to ještě předtím, než se produkt začne retailovým investorům vůbec nabízet. Při poskytování poradenství či prodeji produktu s investiční složkou musí KID poskytnout retailovým investorům v dostatečném předstihu předtím, než bude uzavřena smlouva o investici nebo se jakákoliv nabídka stane závaznou. Zároveň je také tvůrce produktu povinen zveřejnit KID na svých webových stránkách.

Obsahem KID by mělo být zejména sdělení klíčových informací jako je:

  • typové vymezení investora, pro kterého je daný produkt určen,
  • rizikový a výnosový profil produktu,
  • náklady produktu a informace o kontaktech, na které lze směrovat stížnosti investorů.

Správce podle § 15 ZISIF jako tvůrce produktu musí informace obsažené v KID pravidelně kontrolovat (provádět revize alespoň jednou za 12 měsíců), a pokud při kontrole vyplyne potřeba změny, KID správce upraví a neprodleně zpřístupní upravenou verzi.

Česká národní banka v této souvislosti také upozorňuje, že v případě nevypracování KID musí být správce podle § 15 ZISIF schopen věrohodně prokázat, že k nabízení retailovým investorům nedošlo a ani nedochází. Pokud správce naopak poskytuje produkty výhradně profesionálním zákazníkům, je zapotřebí zaslat České národní bance přehled těchto produktů.

Česká národní banka se dlouhodobě snaží upozorňovat na nedostatky při správě majetku dle § 15 ZISIF, a to s ohledem na přibývající kauzy podvodného jednání těchto správců. Z tohoto důvodu ve svém upozornění správcům upřesnila pravidla tak, aby si investoři při správě majetku byli dobře vědomi toho, že správu provádí subjekt bez jakékoliv regulace a může se tedy jednat o subjekt se zvýšeným rizikem. Česká národní banka zároveň apeluje na správce, aby při správě majetku dle § 15 ZISIF dodržovali základní pravidla uvedená v tomto článku.

 

                                                                                     Zpracoval tým Money Advocate z.s. ve spolupráci s advokáty Mgr. Janou Führerovou a Mgr. Lukášem Poučem


Další články

15.07.2021

Proč chcete mít virtuální asistentku? Na co je dobrá?

Během růstového období vašeho podnikání pravděpodobně dospějete do bodu, kdy si uvědomíte, že už nedokážete plnohodnotně zvládat všechny úkoly potřebné k hladk…

25.02.2021

Jak získat druhou hypotéku a jde to vůbec?

Získali jste hypotéku, kterou nyní splácíte, a potřebujete si vzít další? Byť se může celá situace na první pohled jevit zapeklitě, nemusí to být při splněn…

25.01.2021

Co vzít v potaz pro získání hypotéky na byt?

Rádi byste si pořídili vlastní bydlení, ale nevíte, jestli dosáhnete na hypotéku? V dnešním článku se podíváme na podmínky, které musíte…

Naši partneři